Histamin je dobrý sluha, ale zlý pán

„Tento článek sdílí osobní zkušenosti autora a nenahrazuje odbornou lékařskou péči. 
Více viz upozornění na konci článku.“

Histamin je přirozená látka – neurotransmiter, tkáňový hormon, regulační a signální látka ve střevech, imunitě, mozku. V rovnováze je prospěšný, pomáhá tělu a buňkám reagovat, chránit se a komunikovat. Když se ho bojíme, můžeme stresem tvorbu histaminu dále podporovat. Cílem proto není bojovat proti histaminu / našemu tělu, ale pomoci mu vrátit se zpět do rovnováhy.

V organismu má histamin mnoho úkolů:

✓ v imunitě pomáhá spustit ochrannou reakci proti cizím látkám, infekcím, toxinům nebo poranění,
✗ při přehnané nebo dlouhodobé reakci však může podporovat alergické projevy, zánět, svědění, otoky nebo celkovou přecitlivělost,
✓ při alergii histamin spouští obranný poplach – tělo se snaží rychle odstranit nebo ohraničit látku, kterou vyhodnotilo jako hrozbu.
✗ Když je ale tato reakce přehnaná, může se projevit svěděním, otoky, rýmou, vyrážkou nebo dušností.
✓ v žaludku podporuje tvorbu žaludeční kyseliny,
✗při nadbytku však může přispívat k pálení žáhy, překyselení, podráždění žaludeční sliznice nebo zhoršení refluxu,
✓ ve střevě ovlivňuje komunikaci mezi sliznicí, mikrobiomem a imunitou; působí na hladké svalstvo, čímž podporuje peristaltiku (posun obsahu),
✗ při nadbytku nebo horším odbourávání však může přispívat k podráždění střeva, nadýmání, bolestem břicha; u citlivých žen může souviset i s napětím a kontrakcemi dělohy.
✓ v mozku působí jako neurotransmiter – pomáhá řídit bdělost, pozornost stimuluje nás k výkonu, chuť k jídlu, vnímání bolesti a reakci na stres,
✗při nadbytku nebo špatné regulaci však může podporovat neklid, úzkost, nespavost, podrážděnost, bolesti hlavy nebo „mozkovou mlhu“, starší H1 antihistaminika, mohou způsobovat ospalost.
✓ v cévách podporuje jejich rozšíření (tím snižuje krevní tlak) a zvýšenou propustnost, aby se imunitní složky mohly rychleji dostat do místa potíží,
✗při přehnané reakci však může přispívat k zarudnutí, otokům, poklesu tlaku, tepání v hlavě nebo bolestem hlavy.
✓ v dýchacích cestách pomáhá tělu reagovat na vdechnuté dráždivé látky,
✗ale při přehnané reakci může stáhnout hladkou svalovinu průdušek a způsobit kašel, tlak na hrudi, dušnost, astma

Jde tedy o jednu látku, která může mít různé zdroje a různé úkoly. Problém nevzniká tím, že histamin existuje, ale tím, že je ho příliš mnoho, uvolňuje se dlouhodobě, nebo ho tělo neumí dostatečně rychle odbourávat.

1) Střevní histamin
Ve střevě může histamin vznikat přirozeně
- činností některých střevních bakterií, které ho vytvářejí z aminokyseliny histidinu
- uvolňovat se z imunitních žírných buněk ve střevní sliznici
- z potravy, zejména z potravin, kde histamin vzniká při zrání, kvašení - fermentovaných, dlouho skladovaných nebo potravinách s vysokým obsahem přezrálé ovoce, víno
• Fruktóza - ovocný cukr (levný cukr v mnoha potravinách), málo známá, ale poměrně častá příčina - pokud tělo hůře vstřebává fruktózu, může se její část dostat až do tlustého střeva. Tam ji začnou kvasit bakterie. Při tomto kvašení vzniká plyn a dráždivé látky. Čím víc kvašení a podráždění střeva, tím víc se aktivují žírné buňky (zánět) a tím hůř se odbourává histamin.
• Jednostranná západní strava založená na pšenici, mléčných výrobcích, cukru a průmyslově zpracovaných potravinách může u citlivějších lidí postupně oslabovat trávení, podporovat kvasné procesy, zhoršovat složení mikrobiomu a narušovat přirozené prostředí střevní sliznice. Pokud je střevní stěna podrážděná a propustnější, může se do těla dostávat více histaminu z potravy i dalších látek, na které potom imunita reaguje citlivěji. Nejde však o to, že by každému škodila každá pšenice nebo každý mléčný produkt – důležitá je individualita, kvalita potravin, množství, stav trávení a celková pestrost jídelníčku.
• Pšenice, žito, ječmen a oves / lepek Po fruktóze další silný spouštěč střevního histaminu. U citlivých lidí lepek poškozuje výstelku střeva, zvyšuje jeho propustnost – „děravé střevo“, nemusí vyvolávat zánět, ale může podporovat podráždění, nadýmání, zánětlivou reakci nebo pocit těžkého trávení. Pak se do krve dostane více histaminu a také se mění střevní mikrobiom. Nadbytek rafinovaných obilovin – bílá mouka, pečivo, těstoviny, sladké pečivo – podporují růst kvasinek a bakterií tvořících histamin, a které střevní prostředí dále zhoršují. U lidí s alergiemi na trávy, seno nebo pyl se vyplatí sledovat, zda jim lepkové obiloviny nezhoršují zahlenění, kožní projevy, únavu, trávení nebo histaminové reakce (stačí na 1 měsíc vynechat zdroje lepku, zlepšení je postupné, ale při opětovné konzumaci lepku je reakce těla výrazná – důkaz, že tělo lepek odmítá). Nemusí to platit pro každého, ale u citlivých osob může být omezení pšenice a bílé mouky velmi užitečný krok.
• Mléko a mléčné produkty / kasein a další mléčné bílkoviny mohou u citlivějších osob zhoršovat zahlenění, kožní projevy nebo střevní diskomfort, zejména pokud je přítomná alergie nebo oslabené trávení bílkovin. Laktóza může při snížené tvorbě enzymu laktázy podporovat kvasné procesy, nadýmání, tlak v břiše, průjem nebo změny stolice.

V přiměřeném množství pomáhá střevu komunikovat s imunitou, upozornit na podráždění a spustit ochranné reakce. Potíž vzniká až tehdy, když je histaminu příliš mnoho, tvoří se dlouhodobě nebo pokud je oslabené odbourávání histaminu ve střevě, hlavně enzymem DAO, může se projevit, nadýmáním, průjmem, bolestí břicha, kůží, bolestí hlavy, únavou nebo celkovou přecitlivělostí.

Všechny tyto faktory se násobí při dysbióze (přemnožení patogenních bakterií):
Střevní kvašení a podráždění sliznice mohou zvyšovat aktivitu žírných buněk. Ty pak uvolňují další histamin a zánětlivé látky. Vzniká tak začarovaný kruh: čím více kvašení, dysbiózy a podráždění střeva, tím více histaminové zátěže – a tím hůře se může histamin odbourávat.

2) Při zánětu, alergii a stresu
Žírné buňky jsou imunitní hlídky. Nacházejí se hlavně tam, kde tělo přichází do kontaktu s okolním světem – ve střevě, kůži, dýchacích cestách a sliznicích. Když vyhodnotí situaci jako ohrožení, například alergen, infekci, toxin, bodnutí hmyzem, poranění, stres nebo poškozenou sliznici, mohou uvolnit histamin a další zánětlivé látky. Histamin pak rozšiřuje cévy a zvyšuje jejich propustnost, aby se do místa podráždění snáze dostaly imunitní buňky a obranné látky. To je v akutní fázi užitečné — tělo se snaží problém rychle ohraničit a opravit a odstranit.
Potíž nastává, když je tento poplach spuštěný příliš často nebo dlouhodobě. Potom se ochranná reakce může změnit v chronické podráždění, přecitlivělost, otoky, kožní reakce, bolesti hlavy, únavu nebo zhoršené trávení.

V dýchacích cestách má histamin ještě jeden důležitý účinek: může způsobit stažení hladké svaloviny průdušek. Tento mechanismus má ochranný význam – tělo se tím snaží omezit průnik dráždivých látek, alergenů, kouře, prachu nebo infekčních částic hlouběji do plic. Současně histamin podporuje tvorbu hlenu a „vykašlávací“ reflex, aby se nežádoucí látky mohly z dýchacích cest snáze odstranit. Histaminová reakce se proto nemusí projevit jen rýmou, svěděním nebo kýcháním, ale také zahleněním, kašlem, tlakem na hrudi či podrážděním průdušek. Pokud je tato reakce příliš silná nebo dlouhodobá, může vést k pocitu dušnosti, sípání nebo ke zhoršení astmatických potíží.

Máte alergii?

Víte, že se alergie u některých lidí dá výrazně zmírnit – a někdy se jí postupně i zbavit – úpravou jídelníčku, otužováním, děláním si radosti a také tím, že se jí přestanete bát nebo být naštvaní na své tělo?
Alergie není jen problém alergenu, ale i přetížené imunity, oslabené střevní bariéry, dlouhodobého stresu a strachu z vlastních reakcí. Když tělu pomůžeme stravou, otužováním, radostí, klidem a větším pochopením, imunita se může postupně učit reagovat mírněji.

Je mnoho příběhů lidí, kteří měli alergie. Poslední příběh byl od doktora, který po bodnutí vosou upadal do šoku se zástavou dechu. Tentokrát byl ale sám, daleko v lese, naštvaný a rozhodnutý přežít. Pálilo a brnělo ho celé tělo, motala se hlava, došel až domů, už skoro bez příznaků jen silně vyčerpaný. Přesto dnes pro jistotu nosí u sebe injekci.

Nebo naši sousedé víkendáři. Vzali si ode mě kotě, ale po třech měsících ho darovali babičce, protože malý měl silnou alergii na kočičí chlupy. Jenže láska ke kočkám byla silnější. Dál si hrál s kočkami sousedů i za cenu rýmy a slzení očí, dokonce si je bral domů. A po třech letech mají doma čtyři kočky a ty dokonce spí s malým v posteli.

To samozřejmě neznamená, že má člověk alergii ignorovat nebo riskovat. U těžkých reakcí, zvlášť po bodnutí hmyzem, je vždy nutná opatrnost, lékařský dohled a záchranná medikace. Ale zároveň to ukazuje, že tělo není nepřítel. Někdy jen potřebuje čas, klid, podporu a novou zkušenost, že okolní svět nemusí být tak nebezpečný, jak se naučilo reagovat.

3) Neurotransmiter „budicí a regulační signál“
Histamin nepůsobí jen ve střevě a imunitě. V mozku funguje jako důležitý neurotransmiter asignální molekula (zesilovač * níže více) tedy přenašeč informací mezi nervovými buňkami.

Když ho máte málo, jste unavení; když moc, trpíte úzkostí nebo nespavostí. V mozku histamin působí jako důležitý přenašeč informací mezi nervovými buňkami. Pomáhá udržovat bdělost, pozornost, schopnost soustředění, přirozený rytmus spánku a bdění, chuť k jídlu, vnímání bolesti i zdravou reakci na stres. V přiměřeném množství nám tedy pomáhá být vzhůru, vnímaví a schopní reagovat na okolí. Potíž nastává až tehdy, když je histaminový systém dlouhodobě přetížený nebo špatně regulovaný. Pak se původně užitečný signál může projevit jako neklid, horší usínání, podrážděnost, bolesti hlavy nebo „mozková mlha“. Cílem tedy není histamin potlačit, ale pomoci tělu vrátit jeho regulační signál zpět do rovnováhy.

Histaminová osa: propojení střeva, imunity a mozku
Střevo, imunita a mozek spolu neustále komunikují. Nejde o oddělené systémy. Co se děje ve střevě, ovlivňuje imunitu, náladu, spánek, bolest i stresovou reakci. Zjednodušeně: Podrážděné střevo, dysbióza nebo kvašení zvyšují střevní histamin. Aktivují se žírné buňky, které uvolní další histamin a zánětlivé signály. Pokud je střevní stěna propustnější, může se vstřebat více histaminu a dalších dráždivých látek z potravy. Histamin má funkci signální molekuly a přes nervový, imunitní a hormonální systém může ovlivnit i mozek. Výsledkem může být únava, podrážděnost, horší spánek, bolesti hlavy, úzkost, mozková mlha nebo větší citlivost na stres.
Funguje to i opačně. Dlouhodobý stres může přes nervový systém dráždit žírné buňky ve střevě. Proto někoho před zkouškou, po hádce nebo v dlouhodobém napětí začne bolet břicho, zhorší se trávení, objeví se průjem, tlak ve střevech nebo histaminové projevy. Stres tedy není „jen v hlavě“. Přes nervový a imunitní systém se může velmi konkrétně projevit i ve střevě.

Shrnutí

Histamin není nepřítel. Je to důležitá regulační látka, která pomáhá tělu chránit se, reagovat, trávit, bdít a komunikovat mezi střevem, imunitou a mozkem. Problém vzniká tehdy, když:
✗ je histaminu příliš mnoho,
✗ tělo ho nestačí odbourávat,
✗ je přetížené střevo,
✗ je narušený mikrobiom,
✗ je zvýšená střevní propustnost,
✗ jsou dlouhodobě aktivované žírné buňky,
✗ člověk žije v dlouhodobém stresu.

Proto nestačí histamin pouze potlačovat. Důležitější je hledat, proč se ho tvoří tolik, proč se špatně odbourává a co dlouhodobě dráždí střevo, imunitu a nervový systém. Cílem není bojovat proti histaminu, ale vrátit tělu schopnost, aby ho používalo správně – jako ochranný, regulační a komunikační signál, ne jako dlouhodobý poplach.

Histamin v potravinách

Histamin vzniká působením baktérií z aminokyseliny histidinu. Vyskytuje se přirozeně v lidském těle.

Nejvíce histaminu se nachází ve fermentovaných potravinách rostlinného původu – kysané zelí (nejvíce ve šťávě). Vyšší zastoupení najdeme v pivu nebo vínu, kváskovém pečivu, luštěninách (fazole, cizrna, sója, arašídy), čokoládě, octech, kvasnicích, kešu. Obecně se vyskytuje ve všech potravinách. Ze živočišných zdrojů si pamatujme sýry, uzeniny, mořské plody. Čerstvé ryby ho obsahují málo (při skladování baktérie vytvoří mnoho histaminu).
U lidí s oslabenou imunitou popř. při vysokém příjmu histaminu se chová jako toxin – způsobuje alergické stavy tzv. histaminová intolerance (HIT) – potravinová nesnášenlivost, vznikající nedostatkem enzymu diaminooxidázy DAO odbourávající histamin.
U zdravých lidí jsou regulační mechanismy schopny pomocí enzymů zvládnout celý metabolismus histaminu, v opačném případě vznikají dýchací obtíže, pokles krevního tlaku, kopřivka, nevolnosti, žaludeční křeče, průjmy nebo bolesti hlavy.
Histamin je alergizující látkou, je potřeba v případě vzniku alergií nejprve vyloučit ze stravy (vylučovací dietou) potraviny právě z této oblasti.

Základem jídelníčku při této dietě jsou především čerstvé potraviny:

1. ovoce – s výjimkou jahod a citrusů,

2. zelenina – s výjimkou rajčat,

3. obilniny – čerstvé, bez lepku, bez kvásku,

4. maso – čerstvé libové, bez kůže,

5. mléčné výrobky – čerstvé, pasterizované (osobně bych se na vašem místě vyhýbal jakýmkoli mléčným produktům, zbytečně zatěžují imunitu– kasein a laktóza).
Nejrozumnější je stravovat se v domácích podmínkách, kdy máme kvalitu používaných surovin plně pod kontrolou.

 

Byliny, živiny a další prospěšné látky pro návrat rovnováhy:

Neuvádíme zde konkrétní produkty, protože bývají složeny synergicky z více účinných látek a bez vyšetření si můžete potíže zhoršit. Lékař nebo jiný specialista Vám doporučí vhodný produkt podle Vašeho individuálního stavu, aktuálních potřeb, užívaných léků a případných kontraindikací.

Při zvýšeném histaminu je třeba uvažovat ve 4 směrech:
1) podpořit odbourávání histaminu,
2) stabilizovat žírné buňky,
3) zklidnit střevní sliznici, nervovou soustavu
4) snížit zánětlivé dráždění.

Tyto kategorie se vzájemně prolínají a určující je vyšetření, proto seřazuji dle nejčastějšího použití:
✓ Doplňky stravy s enzymem DAO: Při užívání léků blokátory DAO nebo konzumaci potravin bohatých na histamin mohou být podporou. Jejich užívání však neřeší příčinu a mělo by být také konzultováno s lékařem. Měď DAO je měď-dependentní enzym, proto může mít měď význam hlavně tam, kde je její nedostatek nebo dlouhodobě vysoký příjem zinku bez mědi. Nedával bych ji ale naslepo každému – nadbytek mědi je také problém.
✓ Vitamín C nejpraktičtější látka při histaminové zátěži. Může pomáhat snižovat hladinu histaminu a zároveň podporuje imunitu, cévy a antioxidační ochranu.
✓ Borovice hvězdovitá extrakt živice (nebo Pycnogenol®) je vhodná při alergiích (snižuje tvorbu a uvolňování histaminu). Zajímavé je užívání pycnogenolu u cest letadlem trvajících déle než 4 hodiny – funguje jako prevence před „Economy Class Syndrom“.
✓ MSM (methylsulfonylmethan) je organická sloučenina síry, také snižuje hladinu histaminu - nejčastěji ji najdete v doplňcích pro klouby.
✓ Quercetin nepůsobí tak, že by histamin odbourával, ale spíše pomáhá tlumit nadměrné uvolňování histaminu a dalších zánětlivých mediátorů ze žírných buněk.
✓ Omega-3 mastné kyseliny EPA/DHA nepůsobí jako rychlý „blokátor histaminu“, ale pomáhají zklidňovat zánětlivé prostředí, cévy, sliznice a imunitní rovnováhu.
✓ Enzym Bromelain pomáhá zklidňovat zánětlivou reakci a často se kombinuje s quercetinem. U některých lidí pomáhá při otocích sliznic, alergické rýmě a zánětlivém zahlcení.
✓ Kurkumin má protizánětlivý a antioxidační účinek, může pomoci zklidnit prostředí, které nadměrné uvolňování histaminu podporuje.
✓ L-glutamin aminokyselina - histaminové potíže vznikají i z podrážděného střeva, dysbiózy, zánětu sliznice nebo vyšší propustnosti. Glutamin může být vhodný jako výživa pro střevní buňky.
✓ Karnosin (zinek-karnosin) aminokyselina pro sliznice. Nejde o přímé snížení histaminu, ale o podporu tkání, které se podílejí na snášenlivosti potravin.
✓ Zinek je důležitý pro slizniční imunitu, hojení bariér a rovnováhu imunity. U histaminových potíží může být vhodný hlavně při oslabené sliznici, častých infekcích, horším hojení nebo při vyšší zátěži. Je ale potřeba hlídat poměr zinek–měď.
✓ Hořčík – se podílí na přirozeném uvolnění svalového napětí, včetně hladké svaloviny průdušek. Hořčík je proti-stresový: „začarovaný kruh“ histamin a stres se často vzájemně posilují – čím více stresu, tím větší pohotovost imunity a žírných buněk.
✓ Vitamín B6 – zvyšuje účinnost hořčíku a je kofaktorem DAO a může být důležitý u lidí, kteří mají zhoršené odbourávání histaminu.
✓ Probiotika (Bifidobacterium: -longum -breve -infantis -bifidum-lactis; Lactobacillus: -rhamnosus -gasseri -plantarum; v
Hista-biotics 2.0 / u disbiozy E. coli Nissle 1917 v Mutaflor®).

 

Bezpečnostní upozornění:

✗ U HIT neplatí „čím více, tím lépe“. Citliví lidé často reagují i na látky, které jsou teoreticky prospěšné. Extrakty z rostlin – zařazujeme opatrně, některé z nich mohou paradoxně vyvolat alergickou reakci
✗ Pozor na kombinace s léky na ředění krve – hlavně bromelain, kurkumin, omega-3 ve vyšších dávkách, quercetin.
✗ U B6 bych se vyhnul dlouhodobě vysokým dávkám.
✗ U mědi bych nedoporučoval nasazení naslepo.
✗ U probiotik je vhodné začít velmi nízko a sledovat reakci – některé produkty mohou histaminové potíže zhoršit.

Histaminová intolerance (HIT) patří mezi často citované problémy, které se obtížně diagnostikují i léčí.
Každý člověk je citlivý na jiné množství histaminu, projevuje se celou škálou odlišných příznaků, navíc se k HIT přidružuje spousta jiných onemocnění, proto mohou být příznaky prvotně přisuzovány jiné nemoci. HIT se může objevit u kohokoliv, v jakémkoliv věku a také může zase kdykoliv během života vymizet. Není tedy podmínkou, že lidé trpící HIT musejí nízkohistaminovou eliminační dietu dodržovat do konce svého života.

- V lidském těle histamin vzniká uvnitř imunitních buněk mastocytů a bazofilních granulocytů (mastocyty se vyskytují nejčastěji v kůži a trávicí soustavě, bazofilní granulocyty v krvi, jsou schopné do svého okolí uvolňovat histamin a způsobovat alergickou reakci). Histamin současně vzniká i činností střevních bakterií.

- V potravinách při jejich skladování nebo zpracování, především fermentační činností některých mikroorganismů (např. Enterococcus, Staphylococcus, Lactobacillus, Streptococcus, Escherichia aj.), které se při nevhodném skladování množí na potravinách. Obecně platí, že s rostoucí dobou skladování (= snižováním stupně čerstvosti potraviny) tak roste i množství histaminu v potravině.

Na první pohled by se mohlo zdát, že při vzniku HIT se postačí vyhýbat potravinám s vysokým obsahem histaminu. Situace je ale složitější, protože jeho toxické účinky mohou být umocněny přítomností dalších látek. Z chemického hlediska patří histamin do skupiny látek nazývaných biogenní aminy. To jsou látky, které vznikají z aminokyselin, přímý vztah s metabolismem histaminu (a tedy vznikem a průběhem HIT) mají následující biogenní aminy:
Tyramin
Vzniká z aminokyseliny tyrosinu. Bohatým zdrojem jsou sýry, maso, trvanlivé masné výrobky a sójové produkty. Mezi projevy otravy tyraminem patří migrény, na základě zúžení cév také zvýšení krevního tlaku.
Kadaverin a putrescin
Kadaverin vzniká z aminokyseliny lysinu a putrescin z ornitinu při rozkladu masa, projevuje se typickým zápachem „rybinou“. Nejvíce se vyskytují v uzených a nakládaných masných výrobcích (při tepelné úpravě těchto potravin vznikají nitrosaminy, které mají rakovinotvorné účinky). Oba společně zvyšují toxicitu histaminu.

Tyto biogenní aminy se nacházejí v různých koncentracích v mnoha potravinách (maso, sýry, ryby, zelenina, alkoholické nápoje aj.) a hrají důležitou roli jako ukazatelé kvality potravin. Jejich vznik je ovlivňován:
- Kvalitou surovin (složení, pH, koncentrace soli),
- Přítomností některých mikroorganismů (Enterococcus, Pseudomonas, Micrococcus, Lactobacillus aj.),
- Podmínkami skladování a zpracováním potravin (opětovné rozmražení, nedostatečně chlazené, nakládané, fermentované, modifikované atmosférou, ozařované). O jejich vzniku rozhoduje i teplota skladování - nízké teploty snižují mikrobiální aktivitu, klesá tak i produkce biogenních aminů. Vyšší teploty naopak podporují růst mikroorganismů v potravinách, což vede ke vzniku jejich velkého množství.
Všechny tyto faktory působí společně a určují jejich celkové množství v potravinách. Důležité pro práci s jídelníčkem je vědět, že tyto látky jsou termostabilní - pokud jednou vzniknou, je obtížné je následně zničit (např. vařením).

Histaminová intolerance je definována jako narušená schopnost odbourávat histamin způsobující jeho následné hromadění v těle. Tyto problémy jsou způsobeny geneticky, nebo mohou být získané poruchou enzymatické funkce DAO nebo HNMT. Aby situace nebyla tak jednoduchá, tak snížená aktivita DAO může být způsobena:
- Některými střevními nebo žaludečními chorobami.
Nejčastěji celiakie, ulcerózní kolitida, Crohnova choroba, syndrom dráždivého tračníku, kdy dochází k poškození buněk střeva (enterocytů).
- Užíváním léků, které působí jako blokátory DAO: Antimalarika, Kyselina klavulanová (k překonání bakteriální rezistence), Cefalosporiny (baktericidní antibiotika), Cimetidin (antagonista H2-receptorů - snižuje produkci žaludeční kyseliny), Verapamil (k léčbě vysokého krevního tlaku, anginy pectoris a poruch srdečního rytmu). A užíváním léků, které ovlivňují metabolismus histaminu jinými způsoby. Jedná se především o některá analgetika, antirevmatika, diuretika, antibiotika. Co z toho plyne?
Jestliže užíváte léky nebo trpíte trávicími potížemi, věnujte péči střevní rovnováze – užívejte prebiotika a probiotika.
- Navíc je HIT úzce spjata i s jinými alergiemi apotravinovými intolerancemi (na laktózu, fruktózu, lepek), proto je její diagnóza včetně realizace eliminační diety složitá a zdlouhavá.

Typickými projevy HIT jsou:

• migrény,
• závratě,
• trávicí potíže (průjmy, zvracení),
• dýchací potíže (dušnost, kašel, astma, rýma),
• atopický ekzém,
• svědivé vyrážky,
• zvýšená tepová frekvence,
• nízký krevní tlak.

Diagnóza HIT se v praxi zaměřuje nejčastěji na vyšetření hladiny DAO v krvi. Problém je ale v tom, že koncentrace enzymu DAO nemusí odpovídat jeho aktivitě na sliznici ve střevě. Mnohem spolehlivější jsou histologická vyšetření sliznice střeva, kde se zjistí aktivita DAO přímo na sliznici střeva, tento postup je ale nákladný a náročný. 
Komplikací při snaze správně diagnostikovat HIT je i stanovení HNMT - tento enzym se nachází jen v buňkách, není možné jej stanovit v krvi.
Další výzvou v diagnostice HIT je fakt, že důvodem reakcí organismu nemusí být přímo intolerance na histamin či biogenní aminy, ale například narušená střevní mikrobiota nebo FODMAP sacharidy jsou špatně vstřebatelné, rychle fermentující sacharidy, které mohou u citlivých lidí zhoršovat nadýmání, tlak v břiše, křeče, průjem nebo střídání průjmu a zácpy.
✗ fermentovatelné oligosacharidy – např. pšenice, žito, cibule, česnek, luštěniny,
✗ disacharidy – hlavně laktóza v mléce,
✗ monosacharidy – hlavně nadbytek fruktózy, např. jablka, hrušky, med,
✗ polyoly / cukerné alkoholy – sorbitol E420, mannitol E421, xylitol (březový cukr) E967, maltitol; také některé ovoce a další sladidla.

Nízko-histaminová eliminační dieta při HIT
Jedním z nejdůležitějších kroků při histaminové intoleranci bývá nízko-histaminová eliminační dieta, při které se dočasně omezuje příjem histaminu a dalších biogenních aminů ze stravy. U mnoha lidí díky tomu dochází ke zmírnění příznaků. Základem je vyhýbat se potravinám s vyšším obsahem histaminu. Eliminační dieta má však několik úskalí, protože projevy HIT:
• Nejsou závislé jen na množství histaminu přijatého ze stravy. Eliminační dieta proto může mít u každého člověka jiný efekt.
• Mohou být zesilovány přítomností některých chorob nebo užívaných léků.
• Mohou být zesilovány také přítomností dalších biogenních aminů, které zatěžují podobné odbourávací mechanismy.

Praktické typy:
• Čerstvost potravin je naprosto zásadní. Základem je zaměřit se na co nejčerstvější potraviny. S rostoucí dobou skladování se může zvyšovat i obsah histaminu, a to i u potravin, které jsou nízko-histaminové. Proto může jednomu člověku určitá potravina vyhovovat, zatímco jinému způsobí potíže — rozdíl může být právě v čerstvosti, skladování, zpracování nebo opakovaném ohřívání.

• Eliminační dieta nesmí vést k nedostatku živin. Protože se jedná o eliminační dietu, při které se vynechává celá řada potravin, zvyšuje se reálné riziko nutričního deficitu. Ten může následně přispívat k únavě, oslabení imunity, zhoršení regenerace, větší přecitlivělosti nebo dalším metabolickým nerovnováhám. Vitamíny, minerály, kvalitní zdroje bílkovin – aminokyseliny, vhodné tuky atd.

• Nestačí jen vyhýbat se histaminu — důležitá je i protizánětlivá výživa. Zvýšená histaminová zátěž může souviset se zánětlivými procesy nebo dráždivými stavy. Především hojnost antioxidantů, pestrou stravu podle tolerance, zeleninu podle snášenlivosti a celkovou podporu střevní bariéry zejména pokud je přítomná dysbióza, podráždění střeva nebo oslabená střevní bariéra. Dostatek vlákniny podle tolerance, velmi opatrný výběr probiotik, protože ne všechna jsou u HIT vhodná. U citlivých lidí je vhodné začínat pozvolna, protože i vláknina nebo probiotika mohou při dysbióze zpočátku zhoršit nadýmání, tlak v břiše nebo přecitlivělost.

• Podpora enzymů DAO a HNMT. Aktivitu enzymů podílejících se na odbourávání histaminu je možné podpořit dostatečným příjmem některých živin. Mezi důležité látky patří zejména: Vitamín C může pomáhat snižovat histaminovou zátěž a spolu s dostatečným příjmem tekutin podporovat jeho zpracování a vylučování metabolitů z těla. Dále vitamín B6, vitamín B9, vitamín B12, hořčík, zinek, železo. Doplňky stravy vybírejte s ohledem na toleranci, trávení, léky a celkový stav.

První fáze: většinou postačí 4–6 týdnů eliminační diety
Na počátku je vhodné se vyhýbat zejména:
✗ potravinám s vysokým obsahem histaminu, – zejména dlouho skladované, zrající, fermentované nebo opakovaně ohřívané potraviny: zrající sýry, uzeniny, salámy, kysané zelí, sójová omáčka, ocet, víno, pivo, konzervované ryby, tuňák, sardinky, makrela, dlouho skladované maso a vývary,
✗ potravinám s vyšším obsahem dalších biogenních aminů, – například zrající sýry, uzeniny, fermentované výrobky, čokoláda/kakao, banány, avokádo, rajčata, špenát, citrusy, ořechy,
✗ potravinám, které mohou podporovat uvolňování histaminu — tzv. histaminovým liberátorům, – u citlivých lidí například jahody, citrusy, rajčata, čokoláda/kakao, alkohol, mořské plody, některé ořechy, vaječný bílek nebo potraviny s aditivy.
✗ alkoholu, dlouho skladovaným, fermentovaným, zrajícím a opakovaně ohřívaným potravinám,
✗ u některých lidí také pšenici - lepku, protože bezlepková strava se v praxi často ukazuje jako smysluplné doplnění eliminační fáze, zejména pokud je přítomné podrážděné střevo, dysbióza nebo podezření na citlivost. Bezlepkový režim však neznamená automaticky nahrazení běžného pečiva průmyslovými bezlepkovými výrobky s mega trvanlivostí / domácí pekárnička. Cílem je spíše zjednodušit jídelníček, zklidnit střevo a sledovat skutečnou reakci organismu.

Neznamená to, že všechny uvedené potraviny musí vadit každému. U HIT je velmi důležitá individuální tolerance, čerstvost potravin, množství a celková histaminová zátěž v daný den.

Druhá fáze: postupné vracení potravin
Po ukončení eliminační fáze se postupně zařazuje vždy jedna nová potravina, ideálně s odstupem přibližně dvou dnů. Je potřeba sledovat reakce organismu, protože uvolňování histaminu nebo zhoršení příznaků se u některých lidí nemusí objevit okamžitě, ale až s odstupem 24–48 hodin.
Pokud potravina nevyvolá žádnou reakci, je možné ji považovat za dobře tolerovanou a postupně ji zařadit zpět do jídelníčku. Je však třeba počítat s tím, že tento postup je zdlouhavý. Vyžaduje trpělivost a poctivé sledování reakcí těla. Zkratky v této oblasti většinou nefungují.

Léky - antihistaminika a eliminační dieta
Antihistaminika blokují vazbu histaminu na jeho receptory, a tím tlumí jeho projevy. Je však důležité si uvědomit, že antihistaminika neřeší samotnou příčinu hromadění histaminu v těle. Mohou přinést úlevu od příznaků, ale nezabrání tvorbě histaminu ani automaticky nezlepší jeho odbourávání.
Pravidelné užívání antihistaminik může výrazně zkomplikovat snahu zjistit(zmapovat),které potraviny Vaše tělo toleruje a které mu naopak vadí. Antihistaminika totiž mohou některé reakce tlumit nebo maskovat, takže je potom těžší poznat skutečnou souvislost mezi jídlem a příznaky. Léky však nikdy nevysazujte bez domluvy s lékařem, zejména pokud je užíváte kvůli silným alergickým reakcím nebo jinému závažnějšímu stavu. Je třeba rozlišovat mezi akutní úlevou a dlouhodobým hledáním příčin. S mapováním potravin proto začínejte až ve stabilnějším období, kdy nejsou potíže akutní a reakce těla jsou lépe čitelné.

Doplňky s obsahem enzymu DAO
Produkty s obsahem DAO pomáhají s rozkladem histaminu přijatého potravou, ale neřeší histamin, který se v těle uvolňuje při stresu, zánětu, alergické reakci, hormonálních změnách nebo aktivaci žírných buněk. Snížením části histaminové zátěže nepřímo usnadňují práci i dalším systémům, které se na zpracování histaminu podílejí. Je důležité, aby se z DAO nestala jen „berlička“, která člověku uleví, a tím mu umožní dál přehlížet příčiny potíží. I praxe ukazuje, že samotná suplementace DAO u mnoha lidí nemá tak výrazný dlouhodobý efekt, jak by očekávali, protože DAO nenahrazuje práci s příčinami.

Probiotická směs Hista-biotics 2.0
probiotická směs navržená pro citlivé trávení a histaminovou zátěž od firmy Wild & Coco. V 1 kapsli je 20 miliard probiotických bakterií (kmeny, které histamin neprodukují), dále extrakt z proskurníku, vitamín C a extrakt z kopřivy s obsahem bioflavonoidů a quercetinu. Skladujte v chladničce cca při 6oC.

Shrnutí
Nízko-histaminová dieta může být velmi užitečný nástroj, ale neměla by být dlouhodobě slepě omezující. Cílem není jíst co nejméně potravin, ale najít takový jídelníček, který tělo zklidní, zároveň ho dostatečně vyživí a postupně umožní rozšiřovat toleranci. U HIT nejde jen o histamin v jídle. Důležitý je také stav střevní bariéry, mikrobiomu, imunity, stresové osy, užívané léky, přítomnost zánětlivých stavů a schopnost těla histamin správně odbourávat.

Doporučuji výživové kurzy ATAC https://www.kurzyatac.cz/ od mého lektora:
Pracovat s eliminační nízko-histaminovou dietou učí v kurzech Poradce pro výživu a Strava a imunitní systém. Studenti se musí naučit nejen orientovat se ve vhodných či nežádoucích potravinách a zohledňovat zdravotní stav, ale i respektovat individualitu. Toto je následně v praxi největší výzva, protože každý člověk reaguje na jednotlivé potraviny v odlišném rozsahu, reakci na biogenní aminy kromě zdravotního stavu navíc mohou zhoršovat i některé užívané léky. Naše výuková hra ZOF je proto v rámci studia neocenitelnou pomůckou. Mgr. Martin Jelínek

Další souvislosti: jak se vrátit do rovnováhy?

Jak již víme, důležitou roli hraje enzym DAO, který odbourává histamin hlavně ve střevě. Za nejčastější zhoršující faktor se považuje alkohol, protože může zvyšovat histaminovou zátěž a zároveň zhoršovat jeho odbourávání.
Důležité doplnění: ne všechny uvedené potraviny musí vadit každému. U HIT je velmi individuální tolerance a příliš přísné plošné zákazy mohou zbytečně zúžit jídelníček. Lepší je krátkodobě zjednodušit stravu, zklidnit střevo a potom potraviny opatrně vracet podle reakce.

Potlačení účinku histaminu se využívá v medicíně.
✓ u alergických stavů, H1 antihistaminika se podávají hlavně například při rýmě, svědění, kopřivce nebo reakci po bodnutí hmyzem.
✓ v žaludku histamin působí přes H2 receptory na buňky žaludeční sliznice, které produkují kyselinu. H2 antihistaminika – tlumí právě tento histaminový signál a tím snižují tvorbu kyseliny a proto se využívají u refluxu, pálení žáhy nebo žaludečních a dvanáctníkových vředů (avšak na příčinu vředů - bakterie Helicobacter pylori -nepůsobí H2 antihistaminika. Mohou pouze snížit kyselost žaludku a tím ulevit sliznici nebo pomoci při hojení vředů).
✓ v mozku – histamin vzniká hlavně v hypotalamu, odtud se šíří do dalších částí mozku.
- H1 receptory se podílejí hlavně na bdělosti a pozornosti, spánku, chuti k jídlu i reakcí na stres – proto některá starší H1 antihistaminika, mohou způsobovat ospalost.
- H3 receptory fungují spíše jako regulační „brzda“ – hlídají, aby histaminového signálu nebylo příliš, a zároveň mohou ovlivňovat uvolňování dalších neurotransmiterů, například serotoninu, dopaminu, noradrenalinu a acetylcholinu. Léky působící na H3 receptory se proto využívají hlavně u poruch bdělosti, spánku a pozornosti – nejde však o běžná antihistaminika proti alergii. Histamin v mozku deaktivuje hlavně enzym HNMT. Ten působí především uvnitř buněk a pomáhá odbourávat histamin, který se už nachází ve tkáních a buňkách - například v játrech, ledvinách, plicích, průduškách. Když DAO ve střevech nestíhá, může se více histaminu vstřebat do krve a zatížit další systémy odbourávání, včetně HNMT.

Proč histaminová intolerance (HIT) může vyvolat potíže při užívání již dříve dobře snášených doplňků stravy?
HIT se často chová jako kyblík: dlouho se nic neděje, a pak se překročí práh (stres, viróza, málo spánku, hormonální změny, chlad, alkohol, zbytky jídel, fermentované potraviny, některé léky).

Proč se v zimě mohou zhoršit histaminové potíže?
V zimě se často mění strava, ubývá slunečního světla, pohybu a čerstvých potravin. To může ovlivnit náladu, energii, imunitu i trávení. U citlivých lidí se pak může více projevit histaminová zátěž – ne jako samostatná příčina všeho, ale jako jeden z článků širší nerovnováhy.

- Více histaminové zátěže ve stravě: zbytky/ohřívaná jídla, uzeniny, zrající sýry, konzervy, fermentované věci, víno/alkohol.
- Více stresu a horší spánek → více „reaktivity“ těla (a u citlivých i horší tolerance histaminu).

Histamin je neurotransmiter – v mozku se podílí hlavně na bdělosti, pozornosti a může souviset s úzkostí / náladou. V některých modelech (hlavně při zánětu/stresu) zvýšená histaminová aktivita může tlumit serotonin (hormon štěstí) nebo narušovat jeho regulaci. U citlivějších lidí se to může projevit tak, že při „histaminovém období“ mají: horší usínání / lehký spánek, vnitřní neklid, podrážděnost, někdy až úzkostné pocity.

Dlouhodobá zátěž, zánět, stres, nevhodná strava nebo zimní období mohou u citlivějších lidí narušit rovnováhu mezi nervovým, imunitním a trávicím systémem. V této souvislosti se může měnit i vztah mezi serotoninem a histaminem v mozku často plní protichůdné nebo modulační role:
- Serotonin „hormon dobré nálady“, se podílí se také na bdělosti, pozornosti a motivaci, činnosti střev, spánku, vnímání bolesti a komunikaci mezi nervovým a imunitním systémem, podporuje zužování cév.
- Histamin naopak nepatří jen k alergickým reakcím – je to také signální látka, která má úlohu u imunity, bdělosti, cirkadiánních rytmech, neurogenezi, peristalticea trávení.

Pokud je organismus dlouhodobě přetížený, může se stát, že některé regulační systémy začnou pracovat nerovnoměrně. U někoho se to může projevit zvýšenou citlivostí na potraviny, horším trávením, svěděním, tlakem v hlavě, únavou, podrážděností nebo zhoršenou náladou.
Tělo při nedostatku serotoninu / nadbytku histaminu musí pro svou činnost využívat jiné mechanismy - používá co je k dispozici (člověk byl původně lovec a sběrač. V přírodě se přirozeně střídala období hojnosti a nouze i sezónní dostupnost potravin – například třešně byly jen měsíc v roce, a ještě pouze tehdy, pokud jejich květy nezničil mráz. Tělo si proto vyvinulo řadu kompenzačních mechanismů, které mu pomáhají dočasně zvládat nedostatek některých živin nebo signálních látek. Pokud však nedostatek, přetížení nebo nerovnováha trvají dlouhodobě, tytokompenzace už nemusí stačit a mohou naopak přispívat k prohlubování potíží).

Tělo se tedy snaží fungovat i tehdy, když mu dlouhodobě chybí klid, spánek, světlo, pohyb, radost nebo živiny pro tvorbu serotoninu, může se více opírat o jiné aktivační mechanismy – například histaminový systém. Ten může pomoci s bdělostí, aktivacía reakce schopností. Krátkodobě to je užitečné, ale když je tento režim zapnutý příliš dlouho, může se projevit neklidem, nespavostí, podrážděností, bolestmi hlavy nebo celkovou přecitlivělostí na potraviny a prostředí.
Neznamená to, že histamin jednoduše nahrazuje serotonin. Spíše, jde o nouzové posunutí nervové soustavy do větší pohotovosti, pokud je její běžná regulace oslabená.
Podobný princip známe i u vitamínů skupiny B například vyšší příjem vitamínu B9 může u některých lidí částečně zlepšovat náladu a krevní obraz a tím zakrýt nedostatek vitamínu B12, zatímco se neobnovují obaly nervů a nervový systém dál strádá.
Proto je důležité nesledovat jen jeden ukazatel nebo jeden příznak, ale vnímat souvislosti – stravu, trávení, stres, spánek, zánět, hladiny vitamínů B, železa, vitamínu D i celkový stav člověka. U zvýšené hladiny histaminu se většinou řeší, jak ji medikačně snížit a hotovo.

• V mozku se histamin a serotonin v některých funkcích potkávají – například v oblasti bdělosti, aktivity, stresové reakce nebo nálady. Histamin však neumí serotonin nahradit. Spíše posouvá mozek směrem k větší pohotovosti a může nepřímo ovlivňovat i další mediátory, například noradrenalin a dopamin, které suplují některé funkce serotoninu - souvisejí s motivací, pozorností, náladou a reakcí na stres. Tato kompenzace je ale omezená a při dlouhodobém přetížení může vést k neklidu, nespavosti, podrážděnosti nebo celkové přecitlivělosti. * níže podrobněji

• Většina serotoninu v těle vzniká ve střevě – nepůsobí zde jako „hormon štěstí“ v mozku, ale hlavně jako regulační látka pro střevní pohyb, citlivost, sliznici a signální komunikaci mezi střevem, nervy a imunitou,

Histamin ve střevě ovlivňuje sliznici, mikrobiom, imunitu i hladké svalstvo – v rovnováze pomáhá s obrannou reakcí a komunikací, při nadbytku však může zvyšovat podráždění, propustnost sliznice, křeče, průjem, nadýmání nebo pocit „přecitlivělého střeva“.
Ve střevě histamin serotonin přímo nenahrazuje. Obě látky se ale podílejí na řízení střevního pohybu, citlivosti sliznice a komunikace mezi střevem, nervy a imunitou. Pokud je serotoninová regulace oslabená nebo je střevo podrážděné, může se tělo více opírat o jiné signální látky, včetně histaminu. Ten může krátkodobě pomáhat udržet obrannou reakci, prokrvení sliznice, pohyb střeva a imunitní pohotovost. Při dlouhodobém přetížení však tato „náhradní aktivace“ může vést k podráždění, křečím, průjmu, nadýmání, vyšší propustnosti sliznice a pocitu přecitlivělého střeva.
✗ pokud je střevo podrážděné, zanícené nebo je narušený mikrobiom, může se zhoršit jak serotoninová regulace, tak odbourávání histaminu; tím může vznikat začarovaný kruh mezi trávením, imunitou a nervovou soustavou. Nejde tedy jen o „histamin v jídle“, ale také o stav střevní bariéry, mikrobiomu, stresové osy a schopnost těla histamin správně odbourávat.

• Histamin bývá zvýšen i autoimunitně (např. u revmatoidní artritidy, roztroušené sklerózy nebo lupusu se někdy nachází zvýšené hladiny histaminu v tkáních či plazmě) = nemáme rádi sami sebe / pochybnostmi, výčitkami až nenávistnými myšlenkami na sebe útočíme – a imunita jen kopíruje mozek. Zjednodušeně: to, co prožíváme psychicky (stres, trauma, sebepojetí), se z dlouhodobé perspektivy promítá do imunitní reaktivity. Je to chronické nastavení, které udržuje tělo ve stavu nízkého stupně zánětu, který může u vnímavých jedinců přispět k autoimunitní dysregulaci.

Současná věda zatím není těmto teoriím nakloněna, ale mnoha lidem prospělo zvýšení hladiny serotoninu (nejen tabletami, ale také odpočinkem a děláním věcí pro radost), tím dobré nálady a zklidnění (i prostřednictvím mazlíčků, pobytu v přírodě, dechovým cvičením atd.) – to jsou vhodné podmínky pro návrat rovnováhy, regeneraci a uzdravení.

Psychickou a hormonální rovnováhu dolaďujte pouze pod dohledem „celostního“ lékaře!

Histaminová intolerance má více příčin. Z praxe některých celostních lékařů a z měření kvantovými přístroji se ukazuje, že u části lidí bývá výrazně propojena také s nervovým systémem, dlouhodobým stresem, emočním přetížením a nerovnováhou v oblasti serotoninu. Není divu – dnešní doba mnoha lidem bere klid, radost i přirozený rytmus života. To může u citlivých lidí zvyšovat reaktivitu žírných buněk a zhoršovat histaminové projevy. Tělo pak může být přecitlivělé a reagovat silněji i na běžné potraviny nebo podněty.

U části lidí může být vztah histamin ↔ serotonin ↔ nervový systém ↔ stres ↔ střevo velmi výrazný. Histamin není jen „alergická látka“, ale také neurotransmiter /signální molekula (zesilovač) v nervovém systému a ve střevě. Odborné přehledy popisují vztah histaminu k nervové soustavě, náladě, zánětu, střevu a také interakce s dalšími přenašeči včetně serotoninu.

„Postrádáme v životě radost“ – doba je náročná, a to může zhoršovat příznaky HIT (stres zvyšuje uvolňování histaminu žírnými buňkami). Naopak chronický zánět a histaminová zátěž mohou zhoršovat náladu. Ale není to primární „vyrovnávací mechanismus“.

Potenciální přínos podpory tvorby serotoninu - 5-HTPGrifonia prostolistá
V experimentálních modelech se ukazuje, že serotonin a 5-HTP mohou ovlivňovat střevní nervový systém a motilitu.
Zvýšení serotoninu: 5-HTP je přímým prekurzorem serotoninu. Vzhledem k tomu, že chronicky vysoký histamin může vést k relativnímu nedostatku serotoninu (vysvětleno výše) či narušit serotoninovou signalizaci, jeho doplnění pomáhá zlepšit náladu, spánek a celkovou pohodu, a tím i regenerační a samo-uzdravující schopnosti těla.

• Příklad z praxe
Některé lidi s HIT znám osobně a opakovaně jsem u nich viděl podobný průběh. Na začátku nebyl pyl nebo jedna „špatná potravina“, ale dlouhodobé přetížení: práce, děti, domácnost, nedostatek spánku, výčitky, že člověk všechno nestíhá, a téměř žádný prostor pro skutečný odpočinek. Tělo bylo dlouho v pohotovosti. Postupně se oslabila celková odolnost, začaly se častěji vracet nachlazení, virózy a zánětlivé reakce. Poté se přidaly přehnané alergické projevy a histaminové potíže. Samozřejmě, při akutních projevech byla nasazena antihistaminika. Ta přinesla úlevu, což je v danou chvíli důležité. Problém ale byl, že se neřešila hlubší příčina. Potíže se začaly vracet častěji a rychleji.

Moje kolegyně měla alergii na seno, která se postupně rozvinula do dlouhodobé zánětlivé reakce. Antihistaminika na předpis užívala nepřetržitě šest let. Byla stále unavená, často nemocná, nachlazená a virózy se jí vracely i v létě. Tělo bylo v chronickém zánětlivém a obranném režimu. Změna nastala až ve chvíli, kdy se na její stav podíval celostní lékař komplexněji (MUDr. Zoul https://fyziodiagnostika-s-r-o.reservio.com/). Neřešil jen histamin, ale také stres, nervový systém, regeneraci, výživu, omega n-3 mastné kyseliny, vitamíny a individuálně i podporu serotoninové rovnováhy pomocí 5-HTP z Griffonie. Současně jí vysvětlil, že cílem není zvládnout všechno za každou cenu, ale vrátit tělu rovnováhu. A hlavně, aby zapomněla na neustálé výčitky, co všechno nestíhá. Paní si našla čas i na dechová cvičení. Dnes je na tom výrazně lépe. Zatímco dříve ji každé nachlazení „položilo“, dnes zvládá ve zdraví období, kdy jsou lidé kolem ní nemocní, a ona o ně pečuje.

Tento příklad neznamená, že 5-HTP je univerzální řešení histaminové intolerance. Ukazuje ale, že u části lidí nemusí být hlavním problémem jen histamin. Někdy je potřeba řešit celé nastavení organismu: stres, spánek, nervový systém, výživu, střevní prostředí, zánětlivou zátěž, imunitu a schopnost těla regenerovat.

• Antihistaminika pomohla a pomáhají mnoha lidem. U akutních alergických reakcí, silného svědění, otoků, senné rýmy nebo výrazných histaminových projevů mohou přinést rychlou a potřebnou úlevu. Je ale dobré si uvědomit, že jejich hlavním úkolem je tlumit následky histaminové reakce, nikoli příčiny. Pokud se potíže stále vracejí, zhoršují nebo člověk potřebuje úlevu dlouhodobě, je vhodné pod dohledem lékaře hledat i hlubší příčiny, proč je tělo v tak přecitlivělém režimu.

• Podpora motility GIT (trávicí soustava): Jak histamin, tak serotonin hrají klíčovou roli v motorice trávicího traktu. V některých klinických případech byl 5-HTP použit jako součást strategie k normalizaci nerovnováhy mezi histaminem a serotoninem a ke zlepšení příznaků, jako je nadýmání nebo dysmotilita.

Rizika a úskalí:
Potenciální zvýšení histaminu: 5-HTP tryptofan prekurzorem serotoninu, jeho vztah k histaminu není jednoduchý.
L-Tryptofan výjimečně i 5-HTP může u citlivých jedinců působit jako liberátor histaminu (vyvolávat jeho uvolňování), a tím zhoršovat příznaky intolerance.
5-HTP se nesmí bez odborného vedení kombinovat s antidepresivy typu SSRI/SNRI, inhibitory MAO, triptany na migrénu, tramadolem, linezolidem, třezalkou, SAM-e – hrozí serotoninový syndrom (příliš vysoká hladina serotoninu).
Varovné příznaky mohou být neklid, třes, pocení, průjem, bušení srdce, vysoký tlak, zmatenost, svalové záškuby, horečka nebo výrazné zhoršení stavu.

Pokud uvažujete o přírodních produktech, je naprosto nezbytné užívání pod odborným dohledem a s maximální opatrností. Zvažte, zda není vhodné začít s nižší dávkou a velmi pomalu ji zvyšovat a pečlivě sledovat své reakce.

*
Histamin není schopen přímo nahradit (suplovat) serotonin v jeho specifických funkcích, protože se váže na zcela odlišné receptorové podtypy (histaminové H1–H4 vs. serotoninové 5-HT1–5-HT7) a působí v odlišných neuronálních okruzích. Při nedostatku serotoninu však může za určitých podmínek částečně kompenzovat některé jeho efekty, a to díky překryvu v intracelulárních signálních drahách:

1. Sdílené G-proteinové dráhy – Např. H1 receptor (histamin) i 5-HT2 receptor (serotonin) jsou spřaženy s Gq/11 proteinem, který aktivuje fosfolipázu C, zvyšuje IP3 a DAG, a tím vyvolává uvolnění vápníku z intracelulárních zásob. To může vést k obdobným postsynaptickým účinkům (např. excitace neuronů, kontrakce hladkého svalstva).

2. Periferní tkáně – V cévách, bronchích nebo trávicím traktu mohou oba mediátory vyvolat kontrakci (H1, 5-HT2A) či relaxaci (H2, 5-HT7) – histamin tak může při sníženém serotoninu částečně převzít jeho úlohu v regulaci tonu hladké svaloviny.

3. Modulace uvolňování neurotransmiterů – Histamin působí přes H3 autoreceptory i heteroreceptory na serotonergních nervech, čímž normálně tlumí uvolňování serotoninu. Při jeho nedostatku však může dojít k desenzitizaci H3 receptorů nebo ke změně exprese, což nepřímo zvýší uvolňování jiných mediátorů (např. noradrenalinu, dopaminu), jež s serotoninem sdílejí některé behaviorální funkce (nálada, bdělost).

Omezení – V CNS je substituce velmi omezená, protože serotonin řídí specifické procesy (např. impulsivitu, spánek REM, chuť k jídlu) pomocí odlišných okruhů (raphe jádra) a receptorových lokalizací. Histamin (z tuberomamilárního jádra) se podílí hlavně na bdělosti, cirkadiánních rytmech a neurogenezi, ale nedokáže nahradit serotonemem zprostředkovanou inhibici agrese nebo úzkosti. Naopak nadbytek histaminu při serotonergním deficitu může zhoršovat symptomy (např. nespavost, psychomotorický neklid).

Signální molekula (zesilovač) nejen v nervovém systému
Histamin i serotonin jsou mediátory - podílejí se na přenosu viscerálních signálů (např. z trávicího traktu) do mozku. Serotonin (5-HT) je klíčový v enterochromafinních buňkách střeva – ty při mechanickém nebo chemickém podnětu uvolňují 5-HT, který aktivuje 5-HT3 receptory na vagových aferentních zakončeních (bloudivý nerv – parasympatikus). Tím vzniká signál o nadýmání, bolesti, nevolnosti atd. Histamin se na vagové dráze uplatňuje například při alergických/parazitárních reakcích, kdy působí přes H1 receptory na vagových aferentech a vyvolává dávivý reflex nebo pocit nevolnosti.
Může tedy histamin při nedostatku serotoninu suplovat jeho funkci v tomto „hlášení“ do mozku?

• Částečně ano – pokud je dostatek histaminu, může aktivací H1 receptorů na stejných nebo blízkých vagových nervech vyvolat podobné viscerální vjemy (např. nevolnost, plnost). To je příklad funkční redundancy v periferním signálním systému. Navíc v enterické nervové soustavě serotonin zprostředkovává vzestupné a sestupné reflexy (peristaltika). Histamin tento reflex nepodporuje, spíše tlumí střevní motilitu přes H2 receptory? (Záleží na kontextu). Takže při serotonergním deficitu (např. po chemoterapii, či u některých forem IBS) by histaminová kompenzace byla nedostatečná.

V mozku je situace zcela odlišná od periferie (např. od signálů z trávicí soustavy přes bloudivý nerv). Histamin nemůže v CNS suplovat funkci serotoninu – a to ani částečně. Důvody:

• Zcela odlišné neuronové okruhy a zdroje

• Serotonin je produkován v jaderných raphe (mozkový kmen, prodloužená mícha, most, střední mozek) a jeho axony projektují prakticky do všech oblastí CNS (kůra, hipokampus, amygdala, hypotalamus, mícha).

• Histamin je produkován výhradně v tuberomamillárním jádru hypotalamu a jeho projekce jsou omezenější (hlavně do mozkové kůry, striata, hypotalamu, ale např. do mozečku či míchy jen málo).

Tyto systémy se anatomicky překrývají jen částečně – v oblastech, kam serotonin dosáhne, histamin často ne, a naopak.

• Rozdílné receptorové typy a funkce

I když se H1 a 5-HT2 podílejí na podobné Gq signální kaskádě, jejich temporální a prostorová aktivace je zcela odlišná. Např. H1 receptory v mozkové kůře regulují bdělost a pozornost (antihistaminika způsobují sedaci), zatímco 5-HT2A receptory v téže oblasti regulují vnímání, kognici a náladu (psychedelika působí na 5-HT2A). Není zde zaměnitelnost.

3. Specifické funkce serotoninu v mozku, které histamin nezvládne

• Regulace nálady a úzkosti – serotonin z raphe inhibuje amygdala-hypotalamus okruhy strachu. Histamin na amygdalu působí spíše excitačně (H1) a může zvyšovat úzkost/agresivitu.

• REM spánek – serotonin je nezbytný pro generování REM spánku (jeho nedostatek REM potlačuje). Histamin naopak REM spánek tlumí (podporuje bdělost).

• Inhibice agrese a impulzivity – snížení serotoninu zvyšuje impulzivitu; histaminová stimulace (H1) zvyšuje reaktivitu a neklid, nikoli kontrolu.

• Modulace nocicepce (bolesti) – serotonin tlumí bolest sestupnými drahami (5-HT1B/1D v míše). Histamin v CNS naopak bolest spíše zesiluje (H1).

4. Klinický důkaz – nelze zaměnit

• Deprese (spojená s nízkým serotoninem) se neléčí histaminem ani histaminergiky – to by stav zhoršilo (nespavost, agitace).

• Syndrom nedostatku serotoninu (např. u fenylketonurie, tryptofanové malabsorpce) nelze mírnit podáváním histaminu nebo jeho prekurzorů.

• Naopak nadbytek histaminu (mastocytóza, deficit DAO) způsobuje bolesti hlavy, úzkost, insomnii – tedy stavy podobné spíše serotoninovému deficitu? Nikoliv – jsou to odlišné symptomy.

Závěr pro mozek
Histamin není a nemůže být funkční náhradou serotoninu v CNS – ani při jeho nedostatku. Jedná se o dva nezávislé, byť interagující, neuromodulační systémy. Jejich společnou vlastností je jen to, že oba patří mezi biogenní aminy a oba mohou ovlivnit náladu či bdělost, ale směrem a mechanismem zcela odlišným. V periferním nervovém systému (střevo, vagus) je jejich překryv o něco větší, ale v mozku nikoli.

„Síla, kterou hledáš, je už v tobě. Nevěříš? Ohlédni se a uvidíš, jaký pokrok už máš za sebou.“
„Nikdy nejsme sami, vždy je tu někdo, kdo na nás s láskou myslí stačí se podívat na nebe.“

Přeji krásné dny, Honza Trávníček

Vyloučení odpovědnosti
Upozornění: V tomto článku sdílím osobní zkušenosti, příběhy a poznatky spolupracujících celostních lékařů, terapeutů a jejich klientů. Nejedná se o lékařská doporučení ani návod k léčbě. Každý člověk je jedinečný a příčin zdravotních problémů bývá více, proto je vždy nezbytné odborné lékařské vyšetření.
To, co pomohlo mně nebo jiným osobám, nemusí mít stejný efekt u vás. Uváděné informace vycházejí z tradičního léčitelství a alternativních přístupů. Nejde o oficiálně schválená zdravotní tvrzení. V textu nejsou uváděny názvy konkrétních produktů, pouze obecné účinné látky. Užíváte-li léky (na předpis nebo volně prodejné), může docházet k jejich interakci s jinými látkami, což může vést ke snížení účinnosti nebo naopak k riziku předávkování.
Pokud nemáte odborné vzdělání v oblasti zdraví, riskujete nesprávné pochopení uvedených informací a z toho plynoucí rizika. Proto před jakoukoliv změnou životosprávy, zahájením užívání doplňků stravy nebo úpravou léčby vždy doporučuji vše nejprve konzultovat s lékařem nebo jiným kvalifikovaným zdravotnickým odborníkem.